|
|
Význam zpravodajské činnosti v období Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945)
Vacková, Kateřina ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Výzkum této diplomové práce se zabývá významem zpravodajské činnosti, která byla udržována na území Protektorátu Čechy a Morava v období let 1939-1945. Jeden z hlavních cílů této práce je představit čtenáři význam a podstatu zpravodajské činnosti v době, kdy byla označena za ilegální. Tato aktivita je v práci autorkou podrobena bližšímu zkoumání se snahou lépe nastínit provoz zpravodajské činnosti v době okupace československého území. Dalším cílem, je zohlednit přístupy dvou velmocí (Velké Británie a Sovětského svazu) k československé zpravodajské činnosti, která v době druhé světové války přinášela cenné informace. Poslední cíl byl doplňující pro pochopení rozlišení a roztříštěnosti zpravodajské aktivity na území Protektorátu. Jedná se o zkoumání větví domácího odboje, který nahrazoval zpravodajskou činnost, kterou nemohla vykonávat ustanovená instituce s legislativním vymezením.
|
|
|
Postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice (právní aspekty)
Šišlák, Stanislav ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice (právní aspekty) Moje diplomová práce se pokouší zanalyzovat postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice. V dnešní době důležitost zpravodajských služeb celosvětově stoupá kvůli stále větší hrozbě teroristických útoků a zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. České zpravodajské služby se musí této situaci přizpůsobit, a právě proto jsem začal zkoumat příslušnou českou legislativu. Začal jsem zjišťovat, zda české zpravodajské služby mají potřebná oprávnění ke splnění svých zákonných povinností, kdo řídí a koordinuje jejich činnost, kdo je kontroluje apod. Všechny tyto otázky jsou blíže popsány a odpovězeny v mé práci. Diplomová práce se skládá z 5 kapitol, každá z nich se zabývá rozdílnými aspekty postavení a činnosti zpravodajských služeb. Kapitola jedna je víceméně obecná, následující kapitoly jsou spíše zaměřeny na české zpravodajské služby. První kapitola je úvodní. Je tu uvedeno několik definic pojmu "zpravodajská služba". Také jsem tam zmínil možná dělení zpravodajských služeb a základní náležitosti národní právní úpravy doporučené příslušnými mezinárodními organizacemi a dalšími mezinárodními institucemi. Následující druhá kapitola charakterizuje české zpravodajské služby. Cílem této kapitoly je přesně popsat české služby...
|
|
|
Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989
Ryza, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut politologických studií Projekt k bakalářské práci Vedoucí práce: JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Tomáš Ryza 21. 5. 2011 Název práce: Srovnání vývoje zpravodajských služeb v ČR a SR po roce 1989 Anotace: Zpravodajské služby jsou jednou z nejproblematičtějších složek každého státu. Pokud stát využívá zpravodajských služeb příliš a dá jim velké pravomoci, dostává se automaticky pod neustálý tlak kritiky svých občanů. Pokud naopak poskytne zpravodajským službám pravomocí málo, dosadí "slabého" ředitele nebo zavede příliš mnoho kontrolních mechanismů, jako tomu bylo v ČSFR krátce po revoluci v roce 1989, může dojít k zablokování funkčnosti těchto služeb a zvýšení zranitelnosti státu. Specifickým problémem s tím spojeným je počet služeb, kterými stát disponuje. Větší množství je sice náročnější na státní rozpočet, na druhou stranu zpravodajská činnost zasahuje do řady oblastí, které se nemusí navzájem slučovat, pokud budou přiřazeny pouze jedné službě. S velkým množstvím služeb je však na druhou stranu spojeno riziko neefektivity celého systému, nepřirozeného toku informací a jejich zamlčování či dokonce zneužívání v konkurenčním boji jednotlivých služeb. Ve své bakalářské práci se proto pokusím zodpovědět otázku, jakými zpravodajskými systémy disponují...
|
|
|
Je třeba reformovat české zpravodajské služby?
Bulan, Jiří ; Šándor, Andor (vedoucí práce) ; Balabán, Miloš (oponent)
Bulan, Jiří. Je třeba reformovat české zpravodajské služby? Praha, 2011. 101 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra mezinárodních vztahů. Vedoucí diplomové práce Gen. Ing. Andor Šándor. Anotace (abstrakt) Diplomová práce je komparativní analýzou českého zpravodajského systému. Na základě odborných statí a především rozhovorů se současnými i bývalými zpravodajci a některými politiky se snaží odpovědět jak, a případně zda vůbec reformovat české zpravodajské služby. Ukázalo se, že mezi některými českými zpravodajskými službami i uvnitř služeb samotných panuje napjatá atmosféra, kterou zapříčinila různá osobní selhání. Ve všech zjištěných případech šlo o jednotlivé osobní excesy, nikoliv systémové chyby. Představitelé služeb hodnotí schopnost odhalovat bezpečnostní hrozby kriticky. Službám chybí především silné řízení ze strany vlády, stejně tak nezávislá kontrola živých operací služeb. Jak zlepšit práci služeb? Právě zpravodajská komunita musí stanovit společnou vizi, která vzejde jedině z hlubší interní odborné diskuze. Bez ní není možné systémové reformy provést.
|
|
|
Česká masmédia a Bezpečnostní informační služba: mediální obraz výroční zprávy BIS
Primasová, Rachel ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Diplomová práce s názvem Česká masmédia a Bezpečnostní informační služba: mediální obraz výroční zprávy BIS se zabývá mediálním obrazem výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) ve vybraných masmédiích, kterými jsou servery Parlamentní listy, Aktuálně a deník Lidové noviny. Autorka se v diplomové práci snaží nalézt odpověď na výzkumnou otázku, jestli masmédia prezentují výroční zprávu BIS rozdílným způsobem a pokud ano, proč tak činí. V práci pracuje s hypotézou, že česká masmédia vytváří rozdílný mediální obraz výroční zprávy civilní kontrarozvědky, a to z důvodu vlivu vnitřních a vnějších faktorů, jakými jsou například změny ve vlastnických strukturách médií, rozdílný vztah s BIS či odlišná profilace jejich čtenářů. Nejdříve je v práci popsána existující literatura, teorie a její aplikace a zvolená metodologie. Následně jsou vysvětleny důležité pojmy z mediální teorie a následně propojeno s teorií sociálního konstruktivismu. Na komplikovanost vztahu zpravodajských služeb a masmédií autorka poukazuje na příkladu vybraných zahraničních zpravodajských služeb. V empirické části diplomová práce přechází ke kvantitativní obsahové analýze na jejímž základě autorka analyzovala články a zprávy ve vybraných masmédiích po dobu zveřejňování výročních zpráv BIS (1996-2019). Pomocí komparativní analýzy je...
|
|
|
Zpravodajské služby České republiky v boji proti terorismu
Coufalová, Aneta
Předmětem diplomové práce jsou zpravodajské služby České republiky a jejich úloha v boji proti terorismu. Zpravodajské služby v boji proti terorismu hrají klíčovou roli vzhledem k charakteru jejich činností. Pro efektivní výkon zpravodajských služeb v boji proti terorismu je velmi důležité stanovení příslušných pravomocí zpravodajským službám. Problematika pravomocí českých zpravodajských služeb v boji proti terorismu se objevuje jako přední téma bezpečnostních a politických diskuzí současné doby. Stěžejní část diplomové práce je zaměřena na pravomoci českých zpravodajských služeb v boji proti terorismu od teroristických útoků 11. 9. 2001 a pomocí kvalitativní tematické analýzy především legislativních dokumentů je zmapován vývoj pravomocí zpravodajských služeb ČR od roku 2001 do roku 2018.
|
|
|
SOCMINT - příležitosti a výzvy pro bezpečnostní komunitu
Hrudka, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
SOCMINT (Social Media Intelligence), neboli získávání informací ze sociálních sítí se dostává v posledních letech do ústředí zájmů bezpečnostní komunity a stává se stále více protěžovanou zpravodajskou metodou. Potenciál této zpravodajské disciplíny je velmi různorodý, informace relevantní a využití nákladově efektivní. Kvůli veřejné povaze sociálních sítí byl SOCMINT obecně považován za bezproblémový. Při bližším zkoumání však tato zpravodajská metoda přináší celou řadu rizik, protože rychlý nárůst zájmu ze strany zpravodajských služeb a bezpečnostních složek dal prostor vytvoření situace, kdy se techniky, kterých SOCMINT využívá, začali rozvíjet bez přesných metodologických, legálních a etických pravidel. Pokud chce bezpečnostní komunita využívat tento nástroj tak, aby využila jeho plný potenciál a bez rizika, že v budoucnu rozpoutá společenskou averzi k technikám SOCMINT, musí se co nejdříve nastavit rámec, který by SOCMINT udržoval ve správných mezích. Tato práce má za cíl prozkoumat jaké příležitosti a výzvy SOCMINT přináší jak pro bezpečnostní komunitu, tak pro společnost a navrhnout, jak se s nimi vypořádat.
|
|
|
Kurýři západních zpravodajských služeb v letech 1948 - 1955: Sociální kontext, motivace, dilemata
Limberský, Jan ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato práce si klade za cíl nalézt předpoklady a motivace západních kurýrů jako sociální skupiny k protikomunistické rezistenci v letech 1948 až 1955. Zároveň se kurýry snaží zasadit do kontextu studené války a československých dějin. Práce tak činí prostřednictvím výslechových protokolů československé Státní bezpečnosti. Klíčová slova kurýr, zpravodajské služby, studená válka, Československo, padesátá léta, státní socialismus.
|
|
|
Zpravodajská komunita Spojených států amerických: Byla adekvátně zreformována po teroristických útocích v září 2001?
Kondrótová, Katarína ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Cílem této práce bude identifikovat selhání a nedostatky zpravodajské komunity Spojených států amerických, které umožnily provedení teroristických útoků v září 2001, a posléze zanalyzovat, jestli na ně reforma z roku 2004 reagovala adekvátně. Práce bude sledovat vývoj zpravodajských praktik ve Spojených státech, se zaměřením na selhání které nastali před a počas září 2001. Následně rozebere reformní zákon Intelligence Reform and Terrorism Prevention Act z roku 2004 a zhodnotí, jestli napravil tato selhání a vylepšil tím kontrateroristické opatření v kontextu Spojených států, a teda i mezinárodně. Práce by měla poskytnout odpovědi na nasledující otázky: Byl zákon IRTPA vhodnou reakcí na teroristické útoky v září 2001? Jaký byl jeho dopad na americkou zpravodajskou komunitu?
|
|
|
Postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice (právní aspekty)
Šišlák, Stanislav ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice (právní aspekty) Moje diplomová práce se pokouší zanalyzovat postavení a činnost zpravodajských služeb v České republice. V dnešní době důležitost zpravodajských služeb celosvětově stoupá kvůli stále větší hrozbě teroristických útoků a zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. České zpravodajské služby se musí této situaci přizpůsobit, a právě proto jsem začal zkoumat příslušnou českou legislativu. Začal jsem zjišťovat, zda české zpravodajské služby mají potřebná oprávnění ke splnění svých zákonných povinností, kdo řídí a koordinuje jejich činnost, kdo je kontroluje apod. Všechny tyto otázky jsou blíže popsány a odpovězeny v mé práci. Diplomová práce se skládá z 5 kapitol, každá z nich se zabývá rozdílnými aspekty postavení a činnosti zpravodajských služeb. Kapitola jedna je víceméně obecná, následující kapitoly jsou spíše zaměřeny na české zpravodajské služby. První kapitola je úvodní. Je tu uvedeno několik definic pojmu "zpravodajská služba". Také jsem tam zmínil možná dělení zpravodajských služeb a základní náležitosti národní právní úpravy doporučené příslušnými mezinárodními organizacemi a dalšími mezinárodními institucemi. Následující druhá kapitola charakterizuje české zpravodajské služby. Cílem této kapitoly je přesně popsat české služby...
|
host ::
RSS.